úterý 5. května 2015

Last days and bye Vancouver



















Ahoj, poslední článek o Kanadě, vůbec se mi nechce znovu loučit :( Ale zvládnu to!

Utíká to jako blázen. Poslední víkend cestujeme i mimo Vancouver. Na seznamu je jedno z nejznámějších a nejoblíbenějších horských městeček - Whistler. Hrozně moc jsem se tam chtěla vždycky podívat, takže jsem nemohla skoro dospat. A teď trošku lžu, v Kanadě chodím spát v 10 a spím jako dřevo :D Ale zpátky k Whistleru.
Půjčili jsme si od sestřenky kamaráda auto a vyrážíme po nejhezčí dálnici, jakou jsem kdy viděla. Všude okolo nás se tyčí obrovské hory se zasněženými vrcholky, které jsou obklopeny oceánem. Je to prostě nádhera. Silnice je opět jako malovaná z amerického filmu, no prostě road trip jak má být :) Procházkou jsme prošli skoro celý Whistler, všude jsou jezera a mola, sluníčko se aspoň trochu snaží vykukovat, ale stejně převážně prší. Je chladno, ale přesto je Whistler takový malý ráj. Pár kilometrovou stezkou dojdeme až do Whistler village, což je malá horská vesnička, takové centrum dění. Všude jsou kavárničky, Starbucks nesmí chybět, spousta gift shopů a skate shopů. Zaujala mě i Pandora, odkud bych si nejradši dovezla korálek, ale zatím nemám ani náramek. Škoda. Vesničku máme prošpacírovanou za chvíli a jelikož nám vyhládlo, vydáváme se na pizzu do místí restaurace. Je vidět, že je vyhlášená, je plno a musíme půl hodiny počkat na stůl, ale stojí to za to. Všechny pizzy na jídelním lístku jsou něčím zvláštní a většina tak trochu organic, vlastně skoro jako vše v Kanadě. Objednáváme nějakou s kozím sýrem a druhou "obyčejnější", ale obě jsou výborný! Lepší pizzu jsem nikdy neměla a asi ani mít nebudu.
Druhý den výletění navštívíme Squamish, městečko poblíž Whistleru. Rozhodli jsme se zdolat chief, ještě, že jsem předtím nevěděla co mě čeká :) Terén jako pro horolezce a hodinové škrábání se na skálu. Výhled stál ale za to! Naprostá nádhera, škoda, že na fotkách to není tak dobře vidět. A pak přišlo to nejhorší z celé Kanady - cesta dolů. Po klouzavé skále jsem se pomalu snažila dostat níž, s hrůzou v očích jsem se držela řetězů a lan a řeknu vám, překvapila jsem sama sebe. Jo a dva dny po výšlapu jsem nemohla chodit :D
Poslední dny trávím spíš odpočinkem a chozením po Vancouveru. Jako kdyby na mě dolehlo, že se blíží odjezd. Nikdy bych nevěřila, že se mi tak moc nebude chtít domů. Vancouver si mě získal, ať už Downtown, nebo okolní příroda, všechno mělo svoje kouzlo. Doteď mi chybí pípání semaforů a tahání za špagát v autobuse, když chcete na další zastávce vystoupit :D Je to úplně jiný svět a já jsem neskutečně šťastná, že jsem ho mohla navštívit a vyzkoušet si tam žít. Tak třeba zase někdy, Kanado! Na letišti si dám ostružinový refresh na osvěžení před cestou, poplakám si se sestřenkou a už zase sedím v obřím letadle. Naštěstí zase usínám téměř hned a o to víc mě překvapí, když se probudím hodinu před přistáním :) A jsme doma!

Kanada pro mě byla neskutečným zážitkem, za který vděčím nejen sestřence, ale hlavně rodičům, díky kterým jsem tu možnost měla. Děkuju mnohokrát! Deniska ♥

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju za komentář :)